Poslední dobou jsem strašně, ale strašně zamilovaná do Metallicy, Mötley Crüe, Poison a tak. A potřebovala bych asi deset párů uší, abych mohla poslouchat najednou všechny ty věci, co chci slyšet... Asi můj věčnej problém. :]

3.6. Marilyn Manson - Brno. Nevím, jak se tam dostanu, s kým se tam dostanu a vůbec... Strašně, naprosto strašně moc se mi chce, protože to je můj bůh. Ale nevím :/
17.6. Mötley Crüe - Praha. To je asi jasný, tam se asi vydáme s tatíkem. Chtělo by to Too Fast For Love. Dragstrip Superstar. Porn Star. Live Wire. Atd.

Včera jsem se v noci nudila (čekala jsem až budou tři, abych si vzala antibiotika) a tak jsem udělala to, co jsem chtěla udělat už dávno - přesunula jsem všechny věci z aknamor, candybones a deviantartu sem. Takže jsou všechny ty mý výžblepty tady, takže kdyby se chtěl někdo opakovaně procházet mou pubertou, což nikomu nedoporučuju (pořád Martin a Ondra a Martin a Martin a byla jsem fakt dutá), tak klidně může.

Taky mám angínu. Docela fajn příběh. V pondělí mě začalo bolet v krku, tak jsem v úterý a ve středu zůstala doma. Pak jsem se s mámou domluvila, že ve čtvrtek už do školy půjdu. Jenže ráno jsem prostě nemohla vstát, byla jsem úplně mrtvá.. Tak mi máma řekla, že si myslí, že to hraju a že se chci ve škole něčemu vyhnout a poslala mě k doktorce. Od doktorky jsem se vrátila s antibiotikama a angínou, která má trvat až do příštího čtvrtka. Mamince jsem vyřídila, že by měla bejt šťastná, že to jako zpěvačka ještě nechytila. Docela dobrej příběh... :P Možná se kvůli tomu donutim učit se na ty maturity aspoň.

Chystají se vážně velký změny v mým dosavadním životě. Taky se nejspíš budu stěhovat. Možná na Budějárnu. Možná do Záběhlic. Možná někam jinam. Docela se těším... Asi určitě to bude nějakej přínos, ať k horšímu či lepšímu...

Destiny is dead

Mám pocit, že poslední dobou si se mnou každej dělá co chce. Představa loutky se sice Petrovi strašně líbila, ale bylo to myšlený trochu jinak než tak, jak to nakonec fakt je. I když s tim už Petr nemá nic společnýho.
Nejdřív jsem byla loutka s Ondrou.
Pak jsem byla loutka s Martinem a bojím se, že kdyby se něco stalo, budu pořád, protože jemu se nedá říct ne. Nebo jsem ještě nepřišla na to jak.
A teď jsem loutka zase. Byla jsem pár dnů šťastná, ale on to zničil. Naprosto jsem to nepochopila, nechápu to a asi to nepochopim. Chtěla bych, aby se vymáčk. Přijdu si trochu jako idiot. Trochu víc. Jako vždycky. Já vždycky skončim jako idiot. Asi se začnu řídit Peterovým heslem - I rather lose my liver than to lose my pride. Seru na to... Chlapi jsou kreténi, já za to nemůžu, ale asi fakt jo.
Když si to čtu tak zním jako nejzdeptanější chudinka. Tak to vyznít nemělo.

Jdu se topit.

Nejlepší jídlo

Nej Jogurt: Bleh, no asi vanilková TVAROHOVÁ Activia. Ta netvarohová je nelidsky odporná... A malinový, ananasový, jablkový...
Nej sušenky: Mila!
Nej pití: Red Bull. And nothing else matters. No a taky Sex On The Beach a Jablíčko je moc dobréé pitivo.
Nej příloha: rýže, bramborová kaše ňam ňam
Nej zelenina: jedině mrkev....!
Nej ovoce: JAHODY... maliny... banán
Nej čokoláda: bílá ^^
Nej zmrzlina: jahoda, zelený jablko a takový ty ovocový
Nej nanuk: Kuba. :]

Nejlepší hudba

Nej písnička: momentálně Hahaha od SMF a takovej nějakej set od nějakého pána DJ Pilgrima nebo co...
Nej skupina: momentálně...a stále... Pain
Nej zpěvák: Peter Tägtgren, překvapivě? :]
Nej zpěvačka: Fuj zpěvačky...
Nej rádio: to na lastku, který si můžu krásně sama zvolit :P

Právě teď...

Zamilovaná? Hm...ne. I když on by asi chtěl.
Nálada? Tak půl na půl....
Na co myslíš? Na maturitu a na ročníkovku a na všechny ty testy a na to, že je to všechno na dvě, možná i na tři věci
Co dnes podnikneš? Nakupovat dárky, jíst, spát.. a facebook :D
Posloucháš něco? kecy jednoho učitele -.-
Když se podíváš z okna vidíš? Stromy, sníh a část školy
Právě si v pokoji s? Jsem ve třídě s učitelem, Lacrymátkem, brašulilililínkem, Tobykem a dalšíma debžotama...
Co budeš dělat po tomhle řetězáku? facebook? :D

Mám euforický stavy! A je to příjemný.

Mám taky supr novinku. I když ona už to zas taková novinka není, ale pořád je to novina... JONÁŠ MÁ BLOG!

Mám ještě víc supr novinku! Budu mít DDR. Pro nezasvěcené hňupy - to je taková podložka, na který se mačkaj tlačítka a má to navozovat dojem tance. A jak se to přihodilo? Takovouhle kravinu jsem vždycky chtěla, a dneska se mě najednou Eric ptal, kdy že to mám ty narozeniny... A že mi nic kupovat nebude, protože to stejně nenosim... Tak jsem mu navrhla DDR a tradááá, DDR je objednáno!

Hodina matematiky:
Učitel: "No, něco mi tam ale chybí, co to je, Vojto?"
Vojta: "Nevim"
Lucka: "No nemáte tam periodu.."
Učitel: "Správně Lucko, nemám tam periodu... Každá dívka myslí na svou periodu a proto to ví!"
*tiché pohihňávání všech, najednou se Vojta začal strašně smát a učitel si uvědomil, co řek*
Učitel na Vojtu: "Co se tlemíš, ty jako nemáš periodu?"
Vojta: "Ne:D"
Učitel: "Já jo..."

Je to sranda. Pololetí se blíží. Budu mít vlastně takový dost rozporuplný známky. Budu mít dokonce pár jedniček, který nebudou jenom z výtvarky nebo hudebky. Budu mít pár dvojek. Budu mít pár trojek. Budu mít dokonce i čtyřku! Myslím, že je to dosti rozmanité a tudíž si nemusím stěžovat, že by to byla nuda.

Konečně jsem se naprosto jistě ujistila, že druhý stupeň slova horký je horčejší. Jaký blaho! To je tak hezký slovo. Akorát se bojim, že ho nikdy nepoužiju, protože - příklad z jedný stránky, kterou už jsem zapomněla - Neděle byla horčejší než sobota. - takový věty asi nikdy nepoužiju... A strašně se mi líbí slovo okamžik. Jsem asi fakt úchyl.

A v sobotu jedeme na lyžák. Asi to bude sranda. Možná i víc. Dneska mi Patrik zakázal lesbický aktivity s jeho přítelkyní a její nejlepší kamarádkou, což jsem tak docela nepobrala.. Nejen že ze mě udělal před dalšíma lidma úplnou lesbu, tak vůbec nevim, proč ho tohle napadlo a proč měl potřebu krmit mě tim celou cestu do školy..:D Ale asi to bude stát za to. Loni se tam prej děly taky dobrý věci. Těším se..:)

A zároveň se taky těšim a jsem strašně nervózní z pátku. Jako vždycky.

Jinak jsme byly dneska s mámou kupovat obal na snowboard. No a tak tam hledáme hledáme, když se k nám najednou přifaří takovej mlaďoch a jestli nechcem pomoct. Tak mamka chtěla. Tak jsme mu začaly vysvětlovat co chceme.
"Jo aha, a jako jaký máte prkno?"
"Jó, to kdyby věděla.."
"No já nevim, je mi pocaď..."
"Takže 150?"
"No možná."
"Aby to nebylo 155, to by bylo blbý."
"Ale ono je možná menší, je starý a já jsem vyrostla"
*smích*
Začala se smát i maminka.
Potom se mě zeptala, jestli bych na boty nechtěla takovej ten vak.
"Tak jo."
"Prosimvás, máte tady nějaký ty vaky na boty ještě?"
"Na co vak... dám vám igelitku.."
"Jů tak jo! A nemusim utrácet."
"No mami!"
Tak mladý muž účtuje, a maminka zas najednou:
"Jůůůů a nechceš kulíšek?"
"No já mám, ale tak klidně..."
Do toho se vložil prodavač..: "Helma je lepší."
"No ale čepice je hezčí!"
"Není."
"Je."
"No a teda Romčo, nechceš helmu?"
"Vždyť mám helmu."
"Tak si ji vezmeš a budeš ji hezky nosit."
"Nééé nechci vypadat jako bukva!"
Prodavač se zase začal chichotat. Tak jsme šly pryč. Venku mi máma řekla, že to bylo strašný, jak se na mě zubil a jak ochotně přišel, jestli nechceme pomoct. A hodila po mně takovym strašně soucitnym pohledem. :D

Včera se taky stala super věc s naším kocourem. :D Ležel mi na židli, Princí spala na mý posteli a Fanfán se chystal k velezrádnému útoku... Tak se tak napřahuje napřahuje... Skočí... A skončí tak, že se praští do hlavy o hranu postele a spadne pod ní :D Je s nima fakt sranda. Třeba když vlezou do krabice od bot.

1.- Chtěla bys vrátit minulost? Někdy. Někam.
2.- Myslíš si, že umíš správně nakládat se svým časem? Já si nestěžuju.
3.- Věříš tvrzení že "Čas jsou peníze"? Ne
4.- Myslíš, že je na světě spravedlnost? Není
5.- Jsi věřící? Ne:)
6.- Máš nějaké životní sny? Jo, potkat upíra. :D
7.- Umíš si představit lásku bez sexu? Chmmmmm..
8.- Dokázala bys podvést? Jo.
9.- Ukradla jsi někdy něco? Spoustu sušenek a čokolád a tak.
10.- Jaký je tvůj názor na celebrity jako takové? *prostředníček*
11.- Je pro tebe důležitější přátelství než láska? Jo, to je...
12.- Myslíš si, že bohatí jsou spokojenější než chudí? Záleží na člověku 
13.- Máš svůj styl? WoE YaSnE ;p, ZhIyU Si sWyM ZhIwOtEm a sWyM StYlEm ;P, nIkDo sE Me nEpOkUsIiI AnI ZaStAwItH WoLe!!!!!!!!! :-/ NiKdO Me NeMaAa LaAaAaAaD!!!!!! :((((((
14.- Dokážeš riskovat ať už v čemkoli? V čemkoli asi ne... Jsem dost líná.
15.- Je pro tebe důležitá upřímnost? Hmmm... Jak v čem
16.- Máš mozek 24h denně v provozu nebo dokážeš prostě 'vypnout'? Mám rozbitý tlačítko "zapnout"
17.- Věříš na osud? Ani omylem.
18.- Myslíš, že jsi snadno ovlivnitelná okolím? Ani ne..
19.- Dovedla by jsi zabít člověka? Samozřejmě, mám doma skříň plnou mrtvol a sbírku rozšiřuju. Sháním ekvatoriální malíček!
20.- Jak moc je pro tebe důležitá rodina? Docela dost..
21.- Co si myslíš o bezdomovcích apod.? Nic... Jsou mi celkem buřt
22.- Nechala bys u sebe přespat úplně cizího člověka? Úplně cizí člověk je jako kdo?
23.- Utekla jsi někdy z domu? Ne.
24.- Jsi důvěřívá? Jo...
25.- Zapomínáš snadno na křivdy? Ne, jsem schopná tu věc předhazovat tomu člověku pořád dokola
26.- Myslíš, že se tvůj život změní až ti bude 18? "Jó mami, to až mi bude 18, to půjdu chlastat a přijdu až budu chtít" "To je mi jasný... Aspoň mi dovol tě někde vyzvednout..." "Ale mami, to už budeš asi dávno spát..." "Já se spíš bojim, abych už nebyla vzhůru..."
27.- Toleruješ žárlivost ve vztahu? Ježišikriste, po Danovi bych za to nejradši rozdávala facky
28.- Myslíš, že chlapi jsou nevěrnější než ženský? *devil*
29.- Je pro tebe hodně důležitá pověst? Ne..
30.- Chceš být krásná? Ach bože, já jsem přece nejkrásnější!
31.- Jak snášíš kritiku od okolí? Nesnáším.
32.- Přemýšlíš někdy nad smyslem života? Ani ne. Jenom když mě fakt vytáčí ten stereotyp.
33.- Věříš na mimozemšťany? Doufám
34.- Umřela bys pro někoho, koho miluješ? Tak to nevím...
35.- Co pro tebe znamená slovo 'štěstí'? podstatné jméno, střední rod, číslo jednotné, vzor stavení, 1. pád. Ha! :D
36.- Věříš na osudovou lásku na celý život? Ani ne :P
37.- Co si myslíš o bláznech? Huhu jsem letadlo
38.- Máš nějaký životní vzor (osobní)? Nene, nechci kopírovat něčí život
39.- Jak bys popsala 'normálního' člověka? Nejdřív definovat slovo normální, no já nevim
40.- Věříš na tvz. 'druhé já'? To už čtu asi potisícátý tuhle otázku...
41.- Jaký máš názor na alkoholiky? Paka
42.- Máš nějaké závislosti? Red Bull Red Bull Red Bull Red Bull Red Bull
43.- Věříš na posmrtný život? Ne
44.- Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně? Stopro..
45.- Jsi realista? Řekla bych, že jo
46.- První slovo co tě napadne pod pojmem 'osobnost'? Pingu
47.- Až umřeš, chceš být pohřbená / zpopelněná? Já? Umřít?
48.- Co tě jako první zaujme na chlapovi? Rawrrrrrrrr
49.- Můžeš mít jedno jedinné přání, jaké by to bylo? Aby ten člověk, co tohle psal, uměl česky a napsal JEDINÉ!

Tak jo. Než se pohnu kamkoli dál, jsem fakt docela šťastná, že můžu říct, že je další taková trošku přiblbá situace za mnou, takže nějak tu dobu necelejch dvou let posedlosti Martinem musím uzavřít. Konečně.

Tohle je cosi, co jsem psala před těma dvěma rokama o hodině chemie. Přesně si pamatuju, jak jsem na konci byla naštvaná.
"Romano, co to tam děláš?"
"Nic..!"
"To je ale špatně, měla bys dělat chemii tady se mnou."
Tak jo. Ze sešitu chemie jsem to dávno vytrhla a teď mi to pořád strašilo na stole.

Už nemůžu předstírat, jak mi NEVADÍ, že na mě totálně sereš, ignoruješ mě. Ale co? Už nemůžu říkat, jak to chápu, když vážně nechápu, že si na mě jednou v tejdnu neuděláš čas? Místo toho, abych příčinu hledala v tobě, pořád dokola hledám chyby u sebe, co jsem udělala, CO jsem posrala tak strašně, že se prostě nemůžeš ozvat? Ano, nabízí se odpověď - tak se mu ozvi sama, ale copak jsem to neudělala? Několikrát, a odpovědí mi bylo - memám čas, chce se mi spát anebo jsi odpověděl až vážně pozděm abys měl šanci, že už spím a nebudu tě srát svýma kecama. Že je to možná věkem? No dobře, je mi 15, tak pardon, že občas potřebuju vědět, že o mě někdo ten zájem má, že pro někoho nejsem jenom vzduch. A ono to tak vypadalo, že nejsem! Když jsi o nás mluvil, mluvil jsi vždycky v budoucnu. A já věřila, že to tak bude, ale když se dívám do tý budoucnosti, je tam jenom černá tma, jako tunel, na jehož konci to světlo ale není, protože já v to světlo přestala věřit, už ani nevím, jestli bych se na tebe ještě dokázala dívat tak jako dřív. Mělo to asi moc velkej sešup, já se do tebe lehce zbláznila a doufala, že u tebe to bude taky tak a ty vzápětí napíšeš, že chceš jenom super kamarádství i s fyzickejma projevama. Kdybych řekla ne, ztratila bych tě úplně, a tak jsem na tvou hru přistoupila. Stejně tím, že jsi nechtěl vážnej vztah, tím jsi příval těch citů ve mně docela dost utnul, zmrazil, zastavil. Byla jsem v pozici, kdy bych se sebou nechala dělat cokoli, jen abych mohla být s tebou...
...a tady na mě vybafla učitelka.

No, a tohle jsem psala v podstatě přesně rok po tomhle. Situace byla naprosto stejná, jak jinak.
A ty nezačneš a neozveš se. A já jako debil trucuju a nevím, proč bych se s tebou měla bavit - i když chci. Ty jseš tam pořád.. a ve vteřině, kdy se já rozhodnu ti napsat, tak najednou zmizíš a přichází výčitky, zas a znova, proč jsem taková. Tak vztahovačná a přecitlivělá. A k sobě jsem kritická, ale vždycky, když už je pozdě.
Už nechci, víš?
Opakovat se a fňukat a sedět s rukama v klíně.
A pořád dokola.
A nikdy se to nezastaví.

Tak jo. Konec. Už je mi jedno, see you in hell.

Jsem velký design maker! Dělala jsem po docela dost dlouhý době jakože hustodesign a dokonce byl na přání. Mučila jsem se s tím docela dlouho, je to podle přání daného člověka a mně to přijde strašně jednoduše nedokonalý, no...

Jako!!! NAPROSTO!!! Nesnáším takové ty strašně milé slečny co sedí na poště. Odmítla mi vydat balík, kterej je napsanej na nějakou Renatu. Mně totiž občas chodí balíky na Renatu, někdo zjevně neumí číst/psát, no a nebo neumí obojí. Takže mi balík nedala, i když jsem jí to všechno vysvětlila, že i bydliště je stekný a blablabla. No a ona mě s vítězným úsměvem de facto poslala do prdele, to se nedá říct jinak, nedala mi ani ten vyzvedávací papír, že prostě ten balík pošlou hned zpátky, což je ale taky blbost - protože co kdyby nějaká Renata s naší adresou existovala, to by si to tam pak nemohla vyzvednout. No a dneska si tam máma šla pro nějakej dopis - no a u jedný přepážky seděla zase ta slečna, tak se to s ní máma snažila vyřídit. Jediný, co ta ***** řekla bylo, ať si jdeme stěžovat zejtra, jestli chceme. Tak máma tam šla hned, tam jí řekli, že vedoucí tam neni, ale že tam bude až v neděli. Tak jí tam máma i řikala, co jako se stalo a ta druhá slečna byla prej milá. Já mám prostě štěstí na lidi, který chtěj každýho jenom nasrat... Každopádně tam ještě půjdem, protože když jsem z pošty odcházela poprvý, tak mě zastavila nějaká paní, že se jí to taky stalo a že je možný, že mě tam maj chybně napsanou. No ale prostě na tý slečně (fakt jako slečna! Nedivila bych se, kdyby to byla taková ta zaprdlá starší pani, která je věčně naštvaná - ne, normální, okolo tak 25 let a že ze začátku vypadala i mile) bylo jasně vidět, že si užívá, když někoho naštve.

Jinak jsme teď měli pololetkový týden. Z češtiny to bylo celkem fajn, jednu část jsme už před rokem psali a on si to splet. Matika je kapitola sama pro sebe, to nic nevim... Nevim ani, jestli to chci vědět. Z angličtiny jsem dostala 81%, což je extrémní výkon. A španělština bude asi hodně vtipná. Ale hlavně nechápu, proč se letos normálně učilo - vždycky to bylo tak, že se napsaly pololetky a šlo se domů. Letos ne a zrovna letos tenhle týden asi tak polovina učitelů chyběla, takže jsme většinou dělali úplný nic.
A dneska byl sportovní den. Na ty já prosím nechodím. Za těch šest let jsem tam nebyla ani jednou... No a vůbec mi to nevadí...

Jinak jsem si strašně hustě založila facebook.

A taky jsem pořád úplně mimo ze Stmívání. Aaah, Edward. Aaah, Carlile. Aaaah, JAMES. A knížka je milionkrát lepší, to je... absolutně se nemůžu dočkat na další díly.

Tak. V neděli večer jedeme na hory, vracíme se příští víkend... To znamená, že na Vánoce nebudeme doma, budeme v Rakousku. Myslim, že to bude docela dost příjemná změna, dneska jsem s mámou prolítala celej den po nákupech a málem mi z toho totálně jeblo. Okolo šestý večer jsem už měla i nějakej skorozáchvat nebo co, bylo mi úplně špatně... Měla jsem nějakej divnej pocit úzkosti, jak všude okolo byli lidi.
No ale pak jsme šly s mámou koupit stromeček, protože chce aspoň malej. Má svoje oblíbený místo, kde kupuje každej rok a už si ji tam pamatujou, takže vždycky dělaj vtípky. No a když jsme byly na odchodu, tak jí zase nabídli panáka, malinovku, no a já nevim jak je to možný, ale v příští vteřině jsem držela štamprli i já, máma vůbec nic neřikala, jenom "Co to dělám?," dokonce jsme si spolu ťukly, vyžahly to a mastily domů...

Kočičky. Pořád jsem mimo z toho, že je máme. A jsou prospěšný. V úterý jsem díky nim nezaspala, protože mi to malý zvíře skočilo na hlavu. <33333

ÓÓÓÓ, ano. Viděla jsem Stmívání.
Shodli jsme se s Jonášem v tom, že je to naprostá blbost, kravina, ale díky pár věcem je to vlastně dokonalej film. Jednou z těch věcí je příroda, která je udělaná naprosto dokonale. A druhá z těch věcí, poněkud důležitější, že ve filmu se motá dvě a půl mrdny. A to se vyplatí! Jonáš vedle mě ustavičně a pravidelně vzdychal. James byl TAK k sežrání. A Edward teda taky. A půl mrdna je jeho tatínek, kterej ale vůbec nevypadá jako jeho tatínek.

 Tohle stvoření hraje šmejda Jamese. Nejhorší je, že se bude hodně pravděpodobně natáčet pokračování... Oni totiž Jamesovi utrhli hlavu a pak ho spálili. :P

Tento týden je velice zvláštní. Už mě opravdu přestává bavit sedět před jedněma slečnama, který fakt nemaj na práci nic jinýho než celou hodinu mlít, a když jim to učitel vytkne, tak jsou ještě naštvaný. Už ani nemá smysl jim říkat, že má pravdu, ale nejradši bych je odstřelila...

JSEM PSYCHOPAT CO SE NAVRÁTIL K CHOLERISMU! Muhehehehehe
Ano, je to tak. Už jsem zase 40% cholerik. Mám bejt na co pyšná a můžu bejt zlá, protože prostě třeba chci a nemám náladu bejt kámoš s každým. A i když cholerici nemaj podle jednoho učitele moc velkou šanci na přežití ve společnosti, přeci jenom se dokážu vyrovnat i s absolutním nepřítelem a ještě se v tom vyžívám.
Pak jsem si taky dělala jeden test, bylo tam asi 10 nebo 11 položek a v sedmi mám patologický nález. Asi jsem tam neměla zaškrtávat, že mám občas strašný nutkání někoho zmlátit. Mám.

Aaaaah a revizorům bych třeba rozkopala obličej. :) Zvlášť když se na vás tak hezky usmějou a popřejí vám hezký den, ještě když na vás vidí, jak jste na ně naštvaní. Tím začal tento krásný den. Dál to ani nebylo tak hrozný, vyhli jsme se testu z matiky, takže ho budeme psát zítra... (Jako kdyby mi to pomohlo, ha), ale byla to strašná nuda.
Po škole jsem se v doprovodu Lacrymky přebírající iniciativu vydala hledat SmartStore. Po hodině bloudění a jednom chytrém telefonátu jsme to našly. Měla jsem plno zvrácených a strašně (!) vtipných keců. ale radši jsem je zapomněla. Takže už mám nějaký dárky. Ale nejvíc mě štve, že objednávka, kterou jsem udělala ještě před třema tejdnama ještě snad vůbec nebyla zpracovaná. Napsali mi, že se s ní něco dělá, ale co, to nevím. Tak asi zůstane část rodiny bez dárků, i když to by ode mě bylo asi velice, ale opravdu velice zlé. Ale dárky přece nosí Ježíšek!

A miluju naše kočičky. Máme kočičky. Kočku a kocoura. A z kocoura bude jednoho dne osmikilovej zvráceně vypadající Garfield. Kočka bude snad tak o tři metry menší. Ale protože mi blbne mobil, tak sem nemůžu přidat žádný fotky. A fotky jejich rodičů sem dávat nebudu, protože je to děsivý. :D Ale vlastně mám fotku tý malý.

Je dokonalá. Je divoká a přitom se chce mazlit a nechápe, že tyhle dvě věci k sobě neladěj. Je nenažraná. Skáče do dřezu a vylizuje talíře. Skáče do vany plný vody, protože si myslí, že tam voda nebude. Je strašně vtipný, když behá mokrý kotě po bytě. Ale vůbec neni vtipný, když spíte, trochu se převalíte a najednou máte v patě zahryzlý kotě!!
<333333333